Největší radost mám z těch několika znakových obrátek. Na obrázkové stěně se v průbéhu víkendu několikrát oběvilo naprosto neodolatelné světlo a prostě se nedalo nafotit výjezdy plavců po znakové obrátce.

V neděli se plavalo na Strakonické padesátce, což je příjemný bazén obklopený zelení. Počasí vyšlo úžasné. Kdo něměl opalovací krém po pár hodinách vypadal jako indián. Takže se prostě nedalo párkrát nezmáčknout spoušť. Ale chtělo to trošku něco jiného než obvykle na plaveckých závodech fotím. Zkusil jsem tedy detail, možná i studii výrazu závodníka ve špičkové částí záběru/nádechu.  Né vše se podařilo, ale zkušenost to byla příjemná. Jediným mínusem je omezení mého teleobjektivu, Sigma 70-200 je prostě i na APS-C moc krátká. Takže jsou výžezy z fotek větší než je dle mého únosné. Chtělo by to zainvestovat do 300mm skla. Což znamená jediné, nechcete někdo koupit moje fotky nebo nafotit nějakou akcičku?

3. dubnový víkend se na 50m bazénu Pasienky v Bratislavě konal 13. ročník ORCACupu. Závody to byly perfektní, bylo na co koukat a tím pádem i fotit. Jako tradičně jsem to s focením trošku přehnal. Takže mám teď obrovskou hromadu fotek, kterými se musím probrat. Ale už se blížím k cíli a v průběhu zítřka by to mohlo být hotovo. Prozatím tedy dávám jako takovou vějičku několik těch opravdu povedených.

Tento víkend se mi podařilo dostat na plavecké závody nikoliv pracovně, ale pouze jako trenér. Což byla výborná příležitost sáhnout po foťáku a hrát si. Závody se konaly na Arménské což znamenalo, stejně jako kdykoliv předtím (tadya třeba tady) , nedostatek světla a hladinu vody hluboko pod úrovní podlahy. Navíc je prosklená stěna naproti tribuně na které jsme byl s dětmi, takže focení plavání jsem rovnou zavrhl. Zaměřil jsem se tedy na portréty a momentky na břehu a bavilo mě to moc. Pomalu mám chuť uznat, že takhle jsem si závody dlouho neužil. Pořád bylo co dělat, ale člověk se u toho moc nenaběhal. Takové příjemné bazénové focení před následujícím víkendem který budu trávit na 50m bazénu Pasienky v Bratislavě.

Dnes jsem udělal menší změnu a většinu fotek jsem dal pouze na stránky plavani.org

Toto pondělí jsme byl požádán zda-li bych nenafotil nějaké fotky na plaveckém přeboru 3. – 5. tříd. Závody byly v Brně na bazénku ZŠ Arménská a protože to mám kousek, tak jsem na tuto nabídku kývl. Stejně jako v minulých letech, jsem musel bojovat s tím, že bazén na arménské je tmavý. Světlo se dovnitř dostává pouze z jedné strany a v kontrastu s tmou ve zbytku haly je příliš ostré. Dalším obrovským handicapem těchto závodů je to, že děti na start čekají v řadách za startovními bloky. A tahle řada na banány se prostě pořádně vyfotit nedá.

Naneštěstí se přecijen pár momentek podařilo a musím uznat, že zejména v černobílé vypadají super. Struktura mozaiky, kterou jsou obloženy stěny bazénu, vypadá mimo hloubku ostrosti výborně.

Minulé ročníky

• 2008
• 2009
• 2010

Nevím, asi je to můj osud, že nebudu nikdy fotit jinde než na bazéně. Rok 2011 jsem zahájil 10. ledna na bazéně v Táboře. Tábor je nádherné historické město, ale jako obvykle jsem do něj dorazil tak pozdě, že noční focení nemělo smysl. A ráno jsem stavěl bazén, takže na focení ve městě nedošlo. A z bazénu jsem se až do večera nedostal. Ale závody to byly celkem pěkné, ačkoliv se jich nemohou účastnit sportovní školy, bylo zde plno plavců kteří ještě nedávno plavali závodně a tedy bylo na co koukat a v neposlední řadě i co fotit. Bohužel jsem tam nebyl jako fotograf, ale jako obsluha časomíry, což je více než obvyklé. I tak se mi podařilo sem tam vytáhnout foťák se sigmou 70-200 s 2x telekonvertorem. V Táboře totiž mají osmidráhovou pětadvacítku, takže s kratším sklem si člověk moc neškrtne, navíc když musí být stále na jednom místě jako já. Světlo celkem přálo a i strojníci se smylovali a osvětlení bazénu bylo zapnuté. =)

Letošní svátek 17. listopadu jsem strávil na bazéně v Olomouci. Konal se tam totiž již 40. ročník Memoriálu o pohár MUDr. Jana Opletala. Olomoucká padesátka není jeden z nejfotogeničtějších bazénů, ale od letošního července, kdy na bazén pořídili zbrusu nové plováky se tam fotí jedna radost. Navíc když chvíli před 11 začalo na hladinu svítit nádherně slunce a světlo bylo úžasně měkké, nedalo se odolat. Bohužel, jako pokaždé, jsem na závodech nebyl fotit, ale s elektrickou časomírou, což znamenalo, že s foťákem se nehnu z jednoho místa. Skoro jako na fotbale. =) I tak si myslím, že se celkem dařilo a už se nemůžu dočkat 41. ročníku.

Takže toto byla moje první sportovní akce jen a pouze s ultaširokáčem. Naneštěstí Sigma 10-20 má HSM ostření, což velmi pomohlo. Ale i tak to byla zajmavá skušenost. Přecijenom pohled na svět přes ultrazoom je velmi sakra rozdíl oproti pohledu skrz teleobjektiv. Jak se mi to povedlo můžete posoudit sami.