Po týdnu mám Air zpátky doma. Servis proběhl bez sebemenších komplikací. A musím říct, že Český servis je velmi dobrým partnerem Applu, sice jsem se trochu bál jak se budou tvářit na Macbook bez dokladů a tedy bez záruky, ale Apple rozšířená záruka na panty byla uznána a panty byly vyměněny.

Servis, ale na druhou stranu dopadl špatně pro veverku. Poškozené panty se totiž mění zároven s celým LCD panelem. A LCD panel u Macbook Air se mění i s horním výkem… Což znamená, že jsem “zdarma” obdržel součástky za cca 650 dolarů, ale s pořádným nalepováním veverky si hlavu nikdo nelámal. Sice je nalepená rovně a na správném místě, ale je pod ní tolik vzduchových bublin až to hezké není. Takže teď uvažuji zda-li se pokoušet nálepku zachránit nebo zvolit změnu.

Tak a je to tady. Po 8 měsících s Macbook Air mě dostihla vada které se dopustili inženýři v Cupertinu. Špatně navržené klouby displeje. Věc o které jsem si toho hodně přečetl před koupí maca a doufal jsem, že se mi vyhne. Nestalo se tak. Dnes večer levý kloub vyskočil ze svého místa, snad se chtěl podívat do světa. Ale od té chvíle zůstává při zavření víka na té straně asi 5mm mezera. A při otvírání/zavírání víka v tom kloubu nepříjemně lupe. Pravděpodobně se chystá do věčných lovišť plast vedle kloubu… A to už sem si říkal, že snad budu mít s opravami tento rok pokoj.

“Dobrou” zprávou je, že se k tomuto problému nestaví Apple zády a opravuje ho zdarma i po záruce. Což mne těší, protože já si o záruce můžu nechat jen zdát a všichni víme jaká je cenová politika Applu… =/ Otázkou je, jak se k tomu postaví officiální český servis v Brně. Teď tedy záloha dat a zítra hurá do servisu, držte palce.

Nad návrhy nálepek jsem dlouho přemýšlet nemusel. V hlavě zrály už relativně dlouho. Na Macbook Air měla přijít veverka kterou jsem už měl doma, ale použít se nedala. Takže šup, vyfotit, chvilka ve fotokrámu a pak jen uploadnout na web přes “návrhář” na webu skinbooku. Dokonce jsem Air ani měřit nemusel, protože ho mají v návrháři předpřipraveného. A na HP jsem se rozhodnul dát pár fotek našich potkaních slečen, které s námi pár let bydlely. Mamka na ně pořád vzpomíná, tak je teď má na očích každou chvilku. =)

Lepím, lepíš, lepíme

Jak již bývá u skinbooku zvykem, nálepky přišly stočené v pevném papírovém tubusu. A proto bylo nad očekávání jasné, že ačkoliv doručené Českou Poštou, s nálepkami se během přepravy nestalo nic nekalého a já se tedy mohl dát do lepení. Protože na hápéčku jsem měl nálepku již přes rok, rozhodl jsem se nejdříve pro nalepení nálepky na Air. A řeknu vám, byla to fuška. Průhledná nálepka a lesklý hliník nejsou kamarádi. Postupoval jsem vlhce a opatrně a i přesto byly pod nálepkou patrné stopy postupného lepení. Pomohlo až několikáté přelepení a poté důkladné uhlazení pomocí kreditní karty od CityBank (alespoň na něco je dobrá).

U Pavillionu to také nebylo tak jednoduché. Ačkoliv je prý odstranění staré nálepky brnkačka, tak ta moje se držela jak ani nevím co. Pomohl silný úchop a mocný tah, až sem měl strach, že výko od displaye odtrhnu. Ale nakonec povolila a 3/4 šli dolů téměř jako po másle. Bohužel byla, ale moje námaha odměněna poničením zmíněného rohu – celý se pomačkal a vytáhl. Staré lepidlo pak šlo z víka odstranit za pomoci hadříku a vody a nalepení nové nálepky pak byla otázka jen pár minut.