Takže toto byla moje první sportovní akce jen a pouze s ultaširokáčem. Naneštěstí Sigma 10-20 má HSM ostření, což velmi pomohlo. Ale i tak to byla zajmavá skušenost. Přecijenom pohled na svět přes ultrazoom je velmi sakra rozdíl oproti pohledu skrz teleobjektiv. Jak se mi to povedlo můžete posoudit sami.

Nad návrhy nálepek jsem dlouho přemýšlet nemusel. V hlavě zrály už relativně dlouho. Na Macbook Air měla přijít veverka kterou jsem už měl doma, ale použít se nedala. Takže šup, vyfotit, chvilka ve fotokrámu a pak jen uploadnout na web přes “návrhář” na webu skinbooku. Dokonce jsem Air ani měřit nemusel, protože ho mají v návrháři předpřipraveného. A na HP jsem se rozhodnul dát pár fotek našich potkaních slečen, které s námi pár let bydlely. Mamka na ně pořád vzpomíná, tak je teď má na očích každou chvilku. =)

Lepím, lepíš, lepíme

Jak již bývá u skinbooku zvykem, nálepky přišly stočené v pevném papírovém tubusu. A proto bylo nad očekávání jasné, že ačkoliv doručené Českou Poštou, s nálepkami se během přepravy nestalo nic nekalého a já se tedy mohl dát do lepení. Protože na hápéčku jsem měl nálepku již přes rok, rozhodl jsem se nejdříve pro nalepení nálepky na Air. A řeknu vám, byla to fuška. Průhledná nálepka a lesklý hliník nejsou kamarádi. Postupoval jsem vlhce a opatrně a i přesto byly pod nálepkou patrné stopy postupného lepení. Pomohlo až několikáté přelepení a poté důkladné uhlazení pomocí kreditní karty od CityBank (alespoň na něco je dobrá).

U Pavillionu to také nebylo tak jednoduché. Ačkoliv je prý odstranění staré nálepky brnkačka, tak ta moje se držela jak ani nevím co. Pomohl silný úchop a mocný tah, až sem měl strach, že výko od displaye odtrhnu. Ale nakonec povolila a 3/4 šli dolů téměř jako po másle. Bohužel byla, ale moje námaha odměněna poničením zmíněného rohu – celý se pomačkal a vytáhl. Staré lepidlo pak šlo z víka odstranit za pomoci hadříku a vody a nalepení nové nálepky pak byla otázka jen pár minut.

Miami 2009 from Nashai on Vimeo.

Apple a jaho produkty mám rád. Skoro rok mám iPhone a je to ten nejlepší smartphone co jsem kdy měl a pořád mě baví. Před měsícem jsem si pořídil MacBook Air a předpokládám, že mě nadšení vydrží pěkně dlouho. =) Proto jsem se na nový tablet velmi těšil a v hlavě jsem si maloval co všechno bude umět. Ve zkratce to v mým očích měl být produkt né nepodobný MacBooku, 11″ širokouhlý multitouch display, váha kolem kila. No prostě display od macbooku s uříznutou klávesnicí. Jenže včera při představení iPadu, jak bývá u Applu zvykem, nebyly vyslyšeny prosby veřejnosti a Apple přišel, podle svých slov, s naprosto úžasným a revolučním produktem. Což je pro mne a nemálo dalších úplně špatně.

iPad je vlastně takový iPhone velrybých rozměrů s celkem podřadným hardwarem, dalo by se říci. S 9,7″ displayem, 16 – 64GB SSD, 1GHz ARM procesorem. Prostě nic moc, alospoň na mne tak na první pohled působil. Jenže…

Dal jsem tomu tedy den a kousek, přečetl jsem si několik článků a pustil jsem si záznam z představení iPadu která se mezitím objevil na stránkách Applu. A musím říct, že jsem svůj nároz mírně přehodnotil. Můžete říct, že jsem ovce, protože když se na nový tablet podívám pohledem který mi Apple vnucuje, zjistil jsem, že iPad je vlastně docela príma hračka. Svou velikostí, váhou kolem 700g a 10 hodinovou výdrží je to ideální společník na cesty. V letadle, vlaku, autobusu nebo jako spolujezdec v autě mám možnost mít sebou celou hudební knihovnu, filmy a knížky. Navíc jako bonus můžu hrát plno her z Apple Store. iPad je totiž plně kompatibilní s programy určenými pro iPhone.

Pokud tedy hledáte něco na čem si pustíte film, přečtete knížku nebo noviny (aplikace od CNN, New York Times a dalších) a chcete pouštět fotky přátelům, tak je iPad celkem dobrá volba. V balení totiž dostanete i výborně zpracovaný kalendář (MOC HO CHCI DO MACBOOKU) a kontakty. Pokud hledáte přenosnou náhradu počítače tak iPad pro vás není. Žádný multitasking, aplikace pouze z Apple Store tuto možnost celkem zabíjejí.

Nevýhody

Bohužel, jak již bývá zvykem, ani tento nejnovější produkt Applu není dokonalý. Největším záporem je jak již jsem psal multitasking = žádné video v rohu když píši email, žádné zprávy a k nim noviny. Nic. Další velmi špatná zpráva je, že iPad nemá kameru. Takže skype sice nainstalujete, ale nikdo vás neuvidí. Což je v zařízení určeném pro wi-fi a 3G sakra špatná vizitka. Další výtkou je z mého pohledu tipická vlastnost mobilních produktů od Applu, nemožnost změny rozložení ikon na ploše. Co na tom, že mám display široký (v portrait módu) cca 6″, Apple chce abych měl dole 4 ikony vedle sebe tak to i bude! Další problém je pak display. 4:3 je dnes už trošku mimo, ať už pro ukazování fotek (vše mám vyfoceno 3:2) nebo pro pouštění filmů. Třeba Star Trek který je použit jako ukázka při představení je ve formátu 2,35:1 což je jedna dlouhá nudle uprostřed displaye. =(

Stojí za to?

Na rovinu řeknu že nevím. Své zákazníky si určitě najde, ale pro mě je to jen další hračka. Všechno co bych mohl dělat na iPadu totiž můžu dělat i na iPhonu. A pokud mi nestačí display tak vytáhnu Maca. Navíc sebou nemusím tahat další zařízení…

Koupím si iPad? Ne. Je to budoucnost? Možná. Chci iPad? Rozhodně ano. =) Tak a teď si to přeberte

Stejně jako v letech minulých, rozhodli se Brněnští otužilci pro netradiční zahájení nového roku. Tedy, netradičního pro nás ostatní.

Zatímco velká část Brňanů ještě vyspávala, (nejen) Brněnská otužilecká elita vyrazila 1. 1. 2010 směrem k mostu který se klene přes řeku Svratku u Zoo. Nečekaně tam na ně čekalo celkem velké množství lidí. Dokonce si troufám tvrdit, že to množství lidí bylo větší než v prvním dni roku předešlého. Holt přijít se podívat na blázny lákalo v jakékoliv době =).

Otužilci však tohoto shromáždění využili nejen k tomu aby lidem předvedli, že voda o teplotě 1°C člověka nezahubí během cca 10 minut které strávili ve vodě. Ale využili tohoto shromáždění také k tomu aby před všemi přihlážejícími pokřtili 5 nových otužilců. 4 muže a jednu ženu. K pokřtění použili nečekaně vodu ze Svratky, ale podle slov křtěných byla nečekaně teplá =D.

Jako patron a živý maskot Českého otužování se zůčastnil pan profesor Nicek, který ve svých úctyhodných 95 96 letech stále plave jako ryba ve vodě. I když při těchto teplotách bych si myslel, že ryby budou radši na břehu, protože tam bylo o cca 4°C tepleji…

 

Otužilci 2010 from Mira N on Vimeo.

————

 

————

Všimli jste si, že když napadne sníh tak vliv lidstva se snižuje? Chodníky mizí pod bílou nádherou. Silnice se zůžují na pruh o něco větší než auto. Parkoviště o kapacitě stovky aut je najednou plné po zaparkování 20 aut. Lidí je najednou v ulicích mnohem míň. Zatímco příroda se zašně rozšiřovat. Nekonečné bílé pláně které nejsou ničím přerušované. No prostě nádhera.

————

Proč k sakru musím jít na 3 kilometry dlouhou procházku aby mě napadlo řešení naprosto banálního problému?

————

Logika Netboxu při rušení smlouvy mě dostává. V pátek jsem zrušil smlouvu na telefoní služby. V sobotu ráno mi nefungoval internet. Po mnoha úvahách mi  v hlavě vytanula MAC adresa. Ano, služby internetu jsou vázány na MAC adresu zařízení. Bohužel byly vázány na MAC adresu přístroje který jsem vrátil při zrušení telefonu. Tím pádem jsem v řiti, protože nemám internet a díky tomu se nedostanu na své konto abych mohl změnit MAC adresu… Úplně skvělé. =/ Naneštěstí mám v iPhonu prohlížeč a zaplacené datové služby u O2, takže se změna podařila. Ale být důchodce s jedním počítačem?

————

Nepít mě začíná bavit. Člevěk se taky baví a ráno mu není blbě. =)

————

Takže, v roce 2010 nebo jak se jistě bude brzo říkat – v roce “dvadeset” (fuj!!) by mi udělalo radost kdybych si splnil těchto několik malých až nepodstatných přání…

• Zapojit se do programu dailyMiles “2010 miles for 2010″ | Neříkám, že uběhnu, uplavu a ujedu na kole přes 3500km, ale rád bych se začal trošku víc hýbat a tady na tom webu uvidím svůj pokrok. Což pro mě jakožto geeka a fandu grafů bude dostatečnou motivací =).
• Začít konečně plavat | Na bazéně trávím minimálně 4 dny v týdnu, ale do vody lezu tak maximálně 2x měsíčně což chce změnu.
• Začít se konečně učit španělsky | Už to odkládám 2 roky a rok s 10 na konci je k tomu dobrou motivací.
• Trošku víc se věnovat blogu | Nápady na články nezapomínat, ale rovnou je tlačit ven. Ať z těch nesmyslů mají něco i ostatní.
• Zrevidovat seznam 101/1001 a dokončit z něho několik věcí | Ať toho nemám v roce 2011 moc =)
• Publikovat fotky bo se mi už nevejdou do šuplíku | !!!!

————

Tak a teď jsem na sebe zvědav. Nastavuji upomínku s linkem na tento článek na prosinec 2010 a uvidíme jak jsem se pochlapil… Cca 330 dní by na vyškrtání tohoto seznamu mohlo stačit.

Rok na poli pracovním

Když se podívám zpět, tak tento rok byl pro mě co se týče velikosti a důležitosti pracovních příležitostí jedním z nejnáročnějších. A také nejlépe ohodnocených. Zůčastnil jsem se několika akcí světového formátu před kterými jsem měl celkem velký respekt a dopadlo to více než dobře. Né-li úplně výborně =). Naučil jsem se hodně věcí které teď s úspěchem používám a dokonce sem si vydělal tolik, že s toho můžu i žít. Takže tady jednoznačně plus.

Rok na poli osobním

V osobním životě to skončilo remízou. V zásadě nic špatného ani nic dobrého. Stále studuji což je dobře. Stále cestuji což je více než dobře. A stále hledám nové kavárny kam můžu chodit na dobrou kávu a Darjeeling. Díky prázdninám strávenám na východním pobřeží USA jsem toho dost poznal, namluvil a nafotil. Taky jsem se podíval do Chorvatska na Plitvická jezera což byla třešnička na dortu. Velké plus.
V rámci pohnutého zdraví jsem si v polovině roku koupil nové auto a spokojeně do něj sypu peníze a vozím si svůj velkej zadek =). Prvních 20 tisíc km padlo ve druhé polovině prosince. A velmi mi to svědčí což je poznat na rostoucím bříšku a růžolících tvářičkách. Také jsem si pořídil Apple iPhohe a je to první telefon který nemám chuť po 3 měsících používání vyměnit (7 měsíců a stoupá). A před koncem roku jsem si pořídil svého prvního Macintoshe – Macbook Air a nemůžu se ho nabažit. Velmi velké plus.
Držím se blogování, což beru jako plus, ale stále sem nerozjel stránku na které bych prezentoval fotky v trošku ucelenější formé. Mínus
Jen ta vysněná princena, co by mě dokopala k tomu, abych začal dělat vše co naslibuju, se ještě nenašla. Asi chodím do špatných kaváren… Také jsem si nesplnil předsevzetí, že se budu víc hýbat a tím ulehčím mým zádům. Zásadní mínus.

Rok v rodinném kruhu

Tady to bylo trošku horší. Zdravotní problémy nejstarších členů rodiny se nahromadily, ale společnými silami jsme je překonali a nyní je už dobře. Plus.
Navíc se přidal odchod našich miláčků. U tety to byla fenka Nela. U strejdy to byl pes Ben. A u nás doma potkani, andulka a rosela… U všech byl na vinně věk =( Ale pořád nám chybí. Takže mínus, velké mínus.
Teď už jen doufám, že rok 2010 přinese jen to lepší. A mě se bude dařit stejně či lépe než v roce 2009. A vám všem přeji to co sobě. =D
Mějte se v tom roce 2010 dobře a doufám, že se tady spolu potkáme.