Největší radost mám z těch několika znakových obrátek. Na obrázkové stěně se v průbéhu víkendu několikrát oběvilo naprosto neodolatelné světlo a prostě se nedalo nafotit výjezdy plavců po znakové obrátce.

Středa a čtvrtek po MČR mladšího a staršího žactva v Kopřivnici a Plzni patřili plaveckým disciplínám na Olomoucké padesátce. Plavecké disciplíny na LODM se týkají ročníků 1997 až 2000 což znamená, že se na bazénu ukázalo plno účastníků posledních pohárů a MČR. Celkově se na startovní plošině vystřídalo 367 závodníků a závodnic, toto číslo udělalo z plavání 2. největší sport na letošní olympiádě. Více závodníků už bylo jen v atletice.

Program disciplín byl velmi podobný 4. LODM v Táboře. Jedinou změnou bylo zrušení rozplaveb štafet. Štafety se tedy plavaly přímo na umístění v odpoledním finálovém bloku. Štafety byly také jediným drhnoucím bodem programu. Mezi trenéry a pořadateli chvíli panoval rozpor o tom, co je napsáno v rozpise soutěže. Problém se, stejně jako vždy, podařilo rychle vyřešit a závodníci o nějaké rozepři neměli ani tušení. Dopoledne patřilo rozplavbám ze kterých se postupovalo do odpoledních finálí. Disciplíny v dopoledním bloku plavali mladší a starší dohromady, ale finále bylo pokaždé zvlášť. Odpolední blok měl proto na papíře 2x tolik disciplín než dopolední blok.

Finále, ale přinesly menší časový problém. Disciplíny se totiž losovaly olympijsky, takže všechny rozplavby byly stejně “rychlé”, tedy stejně pomalé. On už rozptyl 4 let značil to, že závodník na 4. dráze bude celkem dlouho čekat na posledního závodníka na 1./8. dráze. Středeční a čtvrteční dopoledne se proto celkem táhly. Jen to ukázalo na to, že plavání by si na LODM zasloužilo místo 4 půldnů o dva půldny více. Mohlo by se tak přidat do programu k 50 volným způsobem i několik dalších padesátek a nabytý program dvou dnů trošku rozmělnit. Plavcům by to jistě nevadilo, stejně zůstávají na místě olympiády až do závěrečného ceremoniálu. =)

Nejúspěšnějšími plavci byli plavci a plavkyně Jihomoravského kraje. Celkem 13 zlatých, 4 stříbrné a 9 bronzových medailí. Když k tomu přidáme 21x umístění na 4. – 6. místě není se čemu divit. On Jihomoravský kraj byl i celkově nejlepším krajem olympiády. Sportovci získali celkem 613 bodů což je o 118 bodů více než získali sportovci Hlavního města Prahy na 2. místě. A výborné výsledky plavání byly vidět i na jiných místech olympiády. Nejlepšími medailistka byla v mladších žačkách Edita Chrápavá z JMK která získala 4 zlaté. A ve starších žácích získal také 4x zlato Josef Moser z JČK (také plavec). Teď už jen doufat aby se tyto medailové výkony přenesly i na velkou Olympiádu…

Jak se fotilo

Jak je tomu zvykem, zase jsem měl foťák sebou jen jako zátěž. Naštěstí v Olomouci sedím na bazénu na tak výborném místě, že se prostě několik fotek musí povést i z té židle na které sedím. Elektronická časomíra fungovala výborně, takže jsem měl hafo času na to hrát si. Sice jen v nejbližším okolí stolku rozhodčích, protože jsem tam prostě musel být, ale i tak se dařilo. Občas se přes mračna venku prodralo i sluníčko. Ono sluníčko je totiž v Olomouci hodně důležitá věc. Vysoký strop a málo světel dělá z bazénu tmavou kobku, ale se sluníčkem za zády je to jiná. Voda získá najednou úžasnou barvu, kapky se ve vzduchu třpytí, no prostě byla by škoda v tu chvíli nemačkat spoušť jako blázen. Však posuďte sami.

Výsledky a další info k LODM 2011

Výsledky plavání na stránkách olympiády nebo lepší výsledky na stránkách ČSPS. Oficiální stránky olympiády jsou na olympic.cz a výborná fotogalerie (bohužel mnohem lepší než moje, má lepší foťák a navíc může chodit po bazénu…) z bazénu na stránkách Pavla Rycla.

Programu zahajovací ceremoniálu počasí chvílemi nepřálo a nejhůře dopadli kraje sedící na otevřené tribuně. Na dalších dvou tribunách, částečně krytých střechou, panoval při každé přeháňce čilý ruch. To jak děti a jejich doprovodníci prchali do bezpečí a sucha pod střechu a následně se vraceli na svá mokrá místa k sezení. I tak, ale vládla příjemná atmosféra. Všechny krajské výpravy nastupovali na plochu stadionu za komentáře sportovního komentátora Štěpána Škorpila, přičemž vlajkonošem každého kraje je vždy nějaká významná sportovní osobnost daného kraje. Následně se ujímá mikrofonu předseda organizačního výboru olympiády Josef Váňa a po něm Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru.

Na nebi, po němž se přehánějí oblaka, se nad hlavami diváků objevuje malé motorové letadlo a z něj seskakují 4 parašutisté. Za 3mi z nich vlají vlajky. A 1. z parašutistů nese olympijskou pochodeň. Zážitek je o to větší, protože všechno probíhá naostro. Počasí totiž nedovolilo aby si parašutisté vyzkoušeli seskok dříve. Po úspěšném seskoku dostává pochodeň do ruk Jan Železný (mimochodem, zahajoval již 3. olympiádu dětí a mládeže v Brně). O chvilku později již Jan Železný vystupuje po schůdcích k olympijskému ohni a zapaluje ji.

Nasledují olympijské sliby, ale ty už jsem neslyšel, protože mě čekal bazén a chystání časomíry… 

O víkendu jsem vyrazil na plavecký pohár jedenáctiletého žactva do Prostějova. Pohár jsou vrcholové závody pro tuto věkovou kategorii, takže byla šance, že i tady bude co fotit. On je totiž Prostějovský bazén focení celkem nakloněn, okno jen na jedné straně dává šanci vyhnout se odleskům a ošklivým stínům. A světla je většinou také dost. Na místě jsem, ale byl požádán jestli bych nemohl dělat rozhodčího plaveckých způsobů. Takže jsem udělal jen pár fotek v sobotu a zbytek času jsem coural kolem bazénu v bílém a svými rozhodnutími jsem několika dětem zkazil radost z víkendových závodů. Ale co bych to byl za rozhodčího kdybych několik závodníků nediskvalifikoval. =)

Jak jsem již napsal v pondělí, víkend stál za to. Přes hromadu ježdění jsem měl možnost vidět krásné akce. A jednou z nich bylo sobotní mistrovství ČR vodní záchranné služby ČČK na Lipně. Jsem tomu hrozně rád, že se mi poštěstilo této akce zúčastnit jako autor výsledkové listiny. Díky tomu jsem měl relativně dost času na pozorování jednotlivých disciplín. A řeknu vám, stálo to za to. Záchranářské disciplíny znám již z bazénu, ale plážové a mořské disciplíny jsem měl možnost pozorovat poprvé. Cákající voda a létající písek dodávají všem činnostem na dramatičnosti. Navíc disciplína plážové praporky je vyřazovací pavouk, tedy je stále na co koukat. Poměrně vysoký počet účastníků (28 žen a 30 mužů) z 9 místních skupin zaručil tak akorát dlouhý průběh disciplín.

Na fotkách je poznat, že jsem podobnou věc fotil poprvé. Na bazénu prostě vím kam si stoupnout abych měl obrátku v záběru celou a už nepotřebuji držet spoušť pořád abych měl ostrou fotku motýlkové nádechu. Tady na pláži to byla jiná, fotit na šířku či výšku byla sázka do loterie. Hromadu nejlepších záběrů nemám, protože jsem koukal jinam. Ale ke konci už se dařilo. Co vy na to?

V neděli se plavalo na Strakonické padesátce, což je příjemný bazén obklopený zelení. Počasí vyšlo úžasné. Kdo něměl opalovací krém po pár hodinách vypadal jako indián. Takže se prostě nedalo párkrát nezmáčknout spoušť. Ale chtělo to trošku něco jiného než obvykle na plaveckých závodech fotím. Zkusil jsem tedy detail, možná i studii výrazu závodníka ve špičkové částí záběru/nádechu.  Né vše se podařilo, ale zkušenost to byla příjemná. Jediným mínusem je omezení mého teleobjektivu, Sigma 70-200 je prostě i na APS-C moc krátká. Takže jsou výžezy z fotek větší než je dle mého únosné. Chtělo by to zainvestovat do 300mm skla. Což znamená jediné, nechcete někdo koupit moje fotky nebo nafotit nějakou akcičku?

Po týdnu jsem se zase dostal na bazén. Tentokráte na finále ligy družstev které se konalo na bazénu za Lužánkami. Po letošním ORCACupu byly tyto závody vyloženě odpočinkovou akcí. 8 družstev můžu a 8 družstev žen, v každé disciplíně 2 rozplavby. No prostě pohodička jakou si jen člověk může přát. Navíc atmosféra závodů byla výborná, takovou jaká byla tento víkend na bazénu jsem už dlouho nezažil. Výborně to zachytil Jirka Vlček na plaveckém blogu.

3. dubnový víkend se na 50m bazénu Pasienky v Bratislavě konal 13. ročník ORCACupu. Závody to byly perfektní, bylo na co koukat a tím pádem i fotit. Jako tradičně jsem to s focením trošku přehnal. Takže mám teď obrovskou hromadu fotek, kterými se musím probrat. Ale už se blížím k cíli a v průběhu zítřka by to mohlo být hotovo. Prozatím tedy dávám jako takovou vějičku několik těch opravdu povedených.