Telefonica O2 ČR dnes rozeslala email s oficiální cenou za iPhone 4. Zároveň je v emailu také datum zahájení prodeje – 27. srpna, což je o pár dní dříve než jsem čekal. Pokud budete chtít iPhone 4 od O2 budete muset uzavřít smlouvu na 2 nebo 3 roky s minimálním měsíčním plněním 240Kč. A pokud po jablíčku opravdu moc toužíte, prodej bude zahájen o půlnoci z 26. na 27. v prodejně na Václavském náměstí.

Kolik za iPhone zaplatíte

Ceny jsou uvedeny s DPH a sou určené pro nové zákazníky. Pro stávající zákazníky využívající služby Mobil+ jsou ceny o pětistovku nižší.

• iPhone 4 16GB, plnění 240Kč za 14195Kč | iPhone 4 32GB za 16795Kč
• iPhone 4 16GB, plnění 720Kč za 13195Kč | iPhone 4 32GB za 15795Kč
• iPhone 4 16GB, plnění 1200Kč za 12395Kč | iPhone 4 32GB za 15095Kč
• iPhone 4 16GB, plnění 2400Kč za 10995Kč | iPhone 4 32GB za 13795Kč

Update:

Lorellai náměstí Svobody opustila a míří někam s Michalem Válkem.

Jaká kolonie?

Onehdá jsem na twitteru zahlédl výzvu k vytvoření mývalí kolonie na Václaváku. V gowalle totiž jde na jednom místě zanechat až 8 věcí a proto Václava Novotného napadlo vytlačit z Václaváku žlutá kola co se tam neustále oběvují a přivést do města trošku té přírody. =) A já jsem se chtěl zapojit, jenže cesta do Prahy je v nedohlednu a než bych se na ten Václavák dostal bylo by po všem. Rozhodl jsem se tedy, že mývaly nechám v Brně a jako příhodné místo jsem vybral náměstí Svobody. Právě teď, někde na pláži na Svoboďáku žijí dva mývalové – Karel a Lorellai. Jsem zvědav zda-li se k nim nějaký další mýval brzo přidá. A doufám, žesi je ze Svoboďáku nikdo neodnese, tedy dokud nepotkají nějaké další mývaly.

• Karel – stále na Svoboďáku
• Lorellai – stále na Svoboďáku

Co je to vlastně ta Gowalla

Gowalla je internetová/geolokační hra která vznikla v roce 2009. V podstatě jde o sociální síť ve které je největším prvkem geolokace a takzvané “check-ins”. Navíc je celá tato zábava doplněna o prvky geocachingu což je asi nejdůležitější věcí která celou gowallu odlišuje od většího konkurenta – foursquare.

Principem těchto her je interakce ať již virtuální nebo přímo fyzická s vašimi přáteli na síti. Jelikož je gowalla založena na geolokaci pomocí GPS v iPhone, Blackberry nebo Windows Mobile zařízeních, máte vždy přehled o tom kde zrovna vaši přátelé jsou. Můžete se s nimi potkávat nebo získávat informace o místech kam by jste chtěli jít. “Viděl jsem, že jsi byl v Spielberk Caffe, jaké to tam je?” a podobně.

Gowalla, jak jsem psal výše, je doplněna o geocaching. Na každém místě kde se “checknete” nebo které založíte máte šanci na získání nějaké věci. Může to být třeba žluté kolo, autobus, sluneční brýle, bítník nebo již zmíněný mýval, věcí je celá hromada. Nalezené věci samozřejmě nemusíte jen hromadit, ono to ani dobře nejde, protože u sebe můžete mít jen 10 věcí. Věci můžete je zahazovat aby je mohli nalézt ostatní hráči nebo je můžete na různých místech směňovat za jiné. Nejhezčím prvkem u těchto věcí, že u každé vidíte její historii a tedy i počet lidí kterým prošla “rukama”. Navíc věci které naleznete můžete schovávat do vaší kolekce a pokud jste šikovní tak získáte všech136 věcí, ale jednoduché to nebude. Věci se generují náhodně, dle klíče – kolik věcí máte u sebe, na jakém místě se nacházíte a jak vzácná daná věc je. A mějte na paměti, že cenější jsou věci které změnili co nejvíce majitelů. A tím se dostávám k mývalům…

Jen pořád nevíme jestli umí štěkat…

Chodíte rádi plavat? Vadil vám malý počet bazénů v Brně? Tak to vás jistě potěšilo, že v Brně v roce 2010 stoupl počet krytých 25m bazénů o 40%. Navíc podle všech informací se zdá, že venkovní bazén v Zábrdovicích prochází rekonstrukcí, krytá 50ka za Lužánkami by měla být v následujících letech uvedena do nového kabátu. Takže Brno bude mít konečně téměř dost bazénů jak pro sportovní oddíly (a že jich máme) tak i pro početnou veřejnost.

Kryté bazény

Plavecký stadion za Lužánkami

Jediný (krytý) brněnský 50ti metrový bazén. V současné době patří městu a spravuje ho starezsport. Stav nic moc, ale voda dobrá. Otevřeno je denně od 6 do 22 hodin, přičemž vstupné je po 19 hodině dražší.

Kontakt

• elleder@starezsport.cz
• 731 515 534
• www.bazenzaluzankami.cz

Ceny

• dospělí: 55Kč/hod
• děti do 18ti let: 45Kč/hod
• děti do 6ti let: 20Kč/hod
• rodinné vstupné: 160Kč/hod (2 dospělí + 1-2 děti)

TJ Tesla

Klasický 25m bazén který je v Brně od nepaměti. Bazén je špica, šatny jsou klasika která neurazí. Jediný problém na nejž je možné narazit, jsou netěsnící dveře u plavčíkárny což znamená, že v zimě jimi ukrutně táhne. Bazén je otevřen od 6 ráno do 21:45 večer, přičemž po 19 hodině večerní se vstupné zase liší.

Kontakt

• manazer@tjtesla.cz
• 545 222 672
• www.tjtesla.cz

Ceny

• dospělí: 50Kč/hod
• děti do 15ti let: 35Kč/hod
• děti do 6ti let: 25Kč/hod

Aquapark Kohoutovice

Úplně nový aquapark byl tento rok otevřen v Kohoutovicích. Nabízí 25m 6 dráhový bazén, 90m tobogán, saunu, výřivku a bazén na blbnutí. Podle fotek naprosto úžasné místo na strávení pár hodin u vody. Dokonce je přes léto otevřený malý bazének na střeše aquaparku. =) Bazén je městský a je jako ostatní městké sportoviště spravován firmou starezsport. Bazén je otevřený od šesté ranní do 22 hodiny večerní. Přičemž ceny za vstupné se liší podle toho zda-li chcete využívat pouze plavecký bazén či celý aquapark. Vstupné do sauny se platí zvlášť.

Kontakt

• graffe@starezsport.cz
• 547 425 063
• www.aquapark-kohoutovice.cz

Ceny

• dospělí: 80Kč/hod
• děti do 18ti let: 65Kč/hod
• děti do 6ti let: 30Kč/hod
• dospělí (pouze 25m bazén): 45Kč/hod
• děti do 18ti let (pouze 25m bazén): 35Kč/hod

Porovnání s iPhone 3Gs

Oficiálně přináší iPhone 4 přes 150 hardwarových vylepšení oproti 3Gs. Připočtěme si k tomu výborný iOS 4 a výjde nám dokonalý telefon. Jasně, můžete namítnout, že HTC má širší nabídku a více telefonů s lepším hardwarem. Můžete také říct, že Android 2.2 je mnohem lepší operační systém. Ale iPhone je trochu o něčem jiném. Perfektní spojení hardwaru a softwaru. Všechny nabídky vypadají stejně a dělají to co je od nich očekáváno. Takto intuitivní OS prozatím Microsoft ani Symbian nenabídl.

Včera večer Ve středu večer jsem se rozhodl, že se zajdu podívat s foťákem na 1. soutěžní ohňostroj tentokrát pod taktovkou ohňostrůjců z Německa – Noctulica. Celkem jsem se i těšil, protože ve středu jsem byl udělat pár fotek z nesoutěžního ohňostroje od Barrandov SFX a celkem mne překvapilo jak fotky dopadly.

Oproti minulé středě jsem se rozhodl změnit stanoviště a o trochu víc se přiblížit pontonu ze kterého se ohňostroje odpalují. Bohužel jsem vyrazil pozdě a na místo dorazil cca 15 minut před začátkem představení.  Na místě už byly davy lidí a já tedy neměl moc prostoru k manupilaci se stativem a hledáním ideální pozice. To mě tak trochu rozhodilo a já místo toho, abych zkusil najít úhel který by byl úplně ideální zvolil cestu nejmenšího odporu. Stativ vytáhnout co nejvýš, namířit do oblohy a bylo. Bohužel příprava se rovnala výsledku.

Místo toho abych do fotek nějak hezky zakomponoval siluety stromů a kouř od vybuchlých petard, mám hromadu černa a minimální odraz z hladiny. =( Navíc jsem to přehnal s clonou, takže prokreslení spodní části fotek není zrovna ideální.

Noctiluca vs Barrandov SFX

Jelikož byl tento ohňostroj 1. ze soutěžních nemohu ho porovnat s těmi co teprve budou. Ale v přímém porovnání s nejlepšími ohňostřelci z České republiky by nevyhrál. Ačkoliv Noctiluca mi více seděla v oblasti hudby, po stránce efektů a výsledného efektu zaostávala. Několikrát se opakovali pasáže při kterých bylo použito efektů které se držely u hladiny a horní část oblohy zela prázdnotout.

Na stranu druhou, závěr ohňostroje, cca 4 poslední minuty byly perfektní. Hudba, střídání efektů, opravdu špička. Navíc z místa kde jsem stál byl konec skryt  za oblakem kouře a to dodalo závěru patřičně „pekelný“ efekt. =)

Jak fotky vypadaly

Fotky jsem objednával v pondělí a v pátek už jsem měl balík doma. Dorazily v pevném kartonovém obalu velikosti cca 48x38cm. Na kartonu byl výrazný nápis nepřehýbat, což pošta kupodivu dodržela, takže jsem nemusel využít reklamačního čísla které bylo také uvedeno hned na kartonovém obalu. Po otevření na mne zevnitř vypadlo něco přes 1kg fotografií zabalených v ochrané fólii. Úprava fotografií, barevnost a detaily byly vzhledem k ceně velmi uspokojivé. Dokonce bych se nebál říct, že při srovnání kvality fotek s menšími formáty z klasického minilabu vycházejí tyhle A3ky líp.

Největší problémy

Největším problémem je podání jemných detailů, což je vzhledem k použité technologii logické. Fotky jsou totiž tištěny na velkoformátové, barevné, laserové tiskárně. A s tímto přichází neduhy jako ztráta detailů v jemné kresbě a problematické jemné přechody. Jelikož jsou ale fotky velikostí A4, A3 a výše určeny pro trošku jiné pozorovací vzdálenosti než 10cm jsou tyto problémy (vzhledem k ceně) prakticky zanedbatelné.

Ztráta jemných detailů je nejvíce viditelná v zelených odstínech. V hnědých je ale podání detailů naopak vysoce nad očekáváním. A přechody o kterých mluvív byly nejlépe pozorovatelné na obloze. Jak u černobýlích fotek s nedramatickou oblohou tak i u čistě modré obloze například nad mořem nebo u krajiných celků zase v oblasti oblohy a modré barvy.

Stojí to za to?

Jednoznačně ano. Za cenu 20kč/A3 je to naprosto bezkonkurenční. Chyb na fotkách si všimne většinou jen ten kdo je hledá a při pozorovací vzdálenosti 30cm a více již viditelné nebudou. Navíc když budou fotky za sklem na stěně. Otázkou je barevná stálost inkousti, ale i kdyby barva vydržela třeba jen půlroku tak je to při stávající ceně naprosto v pohodě.

V sobotu ráno začal závodní maraton závodem na 5 a 10 kilometrů, po kterém následoval krajský přebor dorostu a dospělých na který plynule navázalo rozplavání 36. ročníku Májového Brna. A opravdu to byla honička. Nachystat ve dvou lidech 8 dráhový bazén a k tomu postavit velkej 5ti řádkový display je opravdu fuška. Navíc když display stavíte poprvé v životě sami za sebe bez jakékoliv pomoci. Ale to nebylo nic co by se nedalo zvládnout. =)

Časomíra byla funkční tak akorát na začátek KPDD, přenos zaznamenaných časů do výsledkového počítadla se podřilo rozjet s menším spožděním. Ale v zásadě se všechno podařilo a závody se odjely bez problémů (a displaye). Ten se mi totiž podařilo seskládat na poprvé tak, že byl vzhůru nohama… Naštěstí se plavala jedna rozplavba 1500m volnž způsob a právě v průběhu této rozplavby se podařilo display složit správným směrem. =)

Takže na Májové Brno bylo nachystáno vše OK. Dokonce toho bylo nachystáno nějak moc, v nějakém podivném rozpoložení mysli jsem postavil dvě startovací zařízení. Každé na jednu stranu bazénu aby se 50m disciplíny mohly startovat bez zdržení. Problém ale byl v tom, že padesátky na programu vůbec nebyly… =)

Jak to tak bývá, závody proběhly bez technických potíží. I display ukazoval většinu času to co měl. Takže všech 977 startů bylo OK a závodníci z 28 oddílů z Česka, Slovenska, Maďarska, Slovinska a Srbska si zaplavali, podle mého, na krásných závodech. Dokonce padlo i 7 rekordů Májového Brna, což je super, protože některé rekordy už delší dobu přesluhují.

Výsledky ke stažení

• Krajský přebor dorostu a dospělých
• Májové Brno 2010

——————

Ani se mi tomu nechce věřit, ale už to je rok a pár dní co jsem tady na blogu napsal, že jsem si pořídil Ford Mondeo. A překvapivě ho pořád mám. Až na pár šrámů vypadá pořád výborně což je super na to co jsme spolu zažili…

Za ten rok co ho mám jsem sumu kilometrů na tachometru navýšil o bezmála 30000. Většinu těchto kilometrů Mondeo spolikalo na českých silnicích, ale 2x sme si vyjeli do chorvatských Plitvic a taky na Slovensko. V Čechách jsem se podívali do hromady velkých měst a nezapomněli jsme ani na ta menší =). Pokud bych je měl výjmenovat tak to bylo Brno, Vyškov, Hodonín, Břeclav, Prostějov, Přerov, Kokory, Olomouc, Ostrava, Karviná, Havířov, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Jindřichův Hradec, Tábor, České Budějovice, Praha, Chomutov, Liberec, Karlovy Vary, Sokolov a pár dalších co si nepamatuju.

A na cestách jsem spolu zažili plno veselých a někdy také frustrujících zážitků. Třeba v zimě jsem zjistil kde má Mondeo palivové čerpadlo a že padající nafta je opravdu veselý problém a navíc divácky přitažlivá záležitost. Také jsem zjistil, že při sněhové kalamitě letní pneu na zadní nápravě a cesta z kopce vyžaduje celkem velké soustředění. Také jsem se naučil odemykat zamčené, nastartované auto uprostřed noci jen za pomoci drátu a obecenstva.

V Chorvatsku jsem poprvé v životě nasazoval řetězy a také jsem si ověřil, že né všechny silnice které jsou v navigaci OK jsou průjezdné pár dní po sněhové kalamitě. Chorvatsko mi také dalo zkušenost, že ani na nové díly není spolech a reklamace obou předních ložisek a prasklý klínový řemen (1700km!!) budiž příkladem. Ale díky tomu řemenu jsem zjistil, že v Chorvatsku je celkem dost ochotných lidí i v neděli v 9 ráno. I když většina z nich je ještě opilá ze sobotního večera. Z Chorvatska jsem si také dovezl prasklý přední nárazník a šrám na levých zadních dveřích. A abych dokončil výčet “nehod” tak opravený nárazník mi byl prasknut o týden později na parkovišti před Adalbertem kdy do mě z lehka couvnul bývalý spolužák (Applu a Mondeúm zdar).

Spokojenost

Po roce ježdění s Mondeem musím říci, že tohle auto je fajn. Po motorové stránce je to celkem lenoch, ale doveze mě pohodlně tak kam potřebuju a kromě spotřebních věcí jsem dosud nemusel řešit prakticky žádnou opravu. A to mi u auto vyhovuje. Takže do dalšího společného roku hlavu nahoru a minimálně dalších 30000.

Březen v Chorvatsku

První věc která nás po příjezdu překvapila, byl sníh. Tušili jsme, že tam nějaký bude, ale 35cm na polích bylo hafo. Kam se na chorvatskou zimu hrabala ta česká. Teprve u Plitvic jsem pochopil, co znamená “Ladovská zima”. =) Bohužel, ale jak už to bývá, sněhová nadílka měla jednu malinkatou nevýhodu. V národním parku Plitvická Jezera bylo tolik sněhu, že byl park z velká části uzavřen. Ale díky tomu bylo vstupné pouze 1/3 normálního vstupného a prakticky žádní turisté. A pohled na plitvické vodopády obklopené sněhem a ledem v nádherně slunečném jarním dni byl dech beroucí.

Bloudění ve vnitrozemí

Jelikož nám zbylo po prohlídce parku plno času, rozhodli jsem se, že si uděláme výlet k nějakým historickým mlýnům ve vnitrozemí. A řeknu vám, vnitrozemí, obvzláště mimo turistickou sezónu, se za těch 15 let po válce skoro nezměnilo. Asi jen zmizely tanky a trosky domů jsou zarostlé ve vegetaci, ale opuštěné pláně a vesnice v horách jsou silným zážitkem. A ještě silnejším zážitkem byla zkratka kterou jsem zvolil. Nebudu to zde celé rozvádět, ale to že projíždím oblastí ve které nikdo nebydlí, cesta je prohrnutá na šířku jednoho auta a závejě na krajnicích jsou vyšší než já mě mohlo trknout. Nakonec jsem byl nucen za pomoci Lukáše nasadit poprvé v životě řetězy. Nejhorších 18km v mém životě. Auto jsem nemohl otočit, zastavit se nedalo, cesta pořád stoupala a klesala. No prostě špica. =) Když se podíváte na záznam trasy níže tak je to ta oblast z Otočace na A1. Stoupání z 515m.n.m do 927m.n. na 9km polní cesty. Dalších 6km klesání do 604m.n.. Atd… Závěje, bahno, zmrzlá voda… No prostě sranda.

Záznam trasy

Brno – Mikulov – (AT) Vídeň – Gratz –  (SLO) Šentilj – Maribor – Ptuj – (HR) Zabok – Zagreb – Karlovac – Slunj – Rakovica a zpět

Cesta přes Mikulov byla lepší než přes Znojmo. Asi 15km za Mikulovem začíná dálnice která vede až do Slovinska. Slovinsko jsme vzali po stará, protože platit nějakých 15 eur za 15km Slovinské dálnice je kravina. Cesta přes Slovinsko je relativně dobrá (srovnatelná s českou okreskou…). V Chorvatsku jsme to vzali zase po dálnici, vede až do Karlovace a ty poplatky na ní jsou oprávněné – jedna z nejlepších dálnic v okolí.

Map your trip with EveryTrail