Jezděte opatrně! … jenom rada, nic víc
Posted under: Minulý pátek jsem pracovně jel do Karviné. Na tom by nebylo ani tak nic divného, že? =) Jenže problém mého ježdění spočívá v tom, že jezdívám s vozíkem. Což znamená, koukat o kus dál dopředu protože mě to dýl brzdí a maximální rychlost končí na 100 km/h, protože bych jinak vytřepal věci na silnici.
No a tentokrát mi cestu zpestřil jeden chudák který si za to ovšem mohl sám. Obvykle totiž na silnicích potkávám pouze vrahy co se mě snaží smést z cesty, protože jedu „pomalu“. Tentokrát to byl spíše sebevrah…
Kousek za Brnem neboli u Vyškova jsem na dálnici potkal několik poštářu z pohovky. V klidu si trůnily uprostřed dálnice a zdálo se, že je jim celkem fajn. Tedy až na to, že jim chyběla celá pohovka, naštěstí. Já, jedouce v pravém pruhu jsem mírně spomalil a uhnul do odstavného pruhy aby řidiči za mnou viděli překážku. Bohužel řidič v levém pruhu se zachoval trošku jinak a začal prudce brzdit. Což více než hodně rozhodilo borce v červené felícii kterého měl nalepeného na zadku. Ten po chviličce kličkování z prava do leva ve snaze srovnat auto polštáře přejel.
Být na místě řidiče červené felicie tak bych se rozhodnul zastavit a zkontrolovat co se mě na autě pomrvilo…
Nakonec mě předjel i s polštářem který mu trůnil pod motorem. Polštář vypadal celkem velký, takže řidič musel tušit, že si s sebou veze nezvaného spolujezdce. Ale ničeho nedbal a začal se mi vzdalovat. Což ovšem zas tam moc neznamenalo, protože jsem v tu chvíli jel asi devadesát.=) Za několik okamžiků ke mně dorazil šedivý kouř a mírný smrádek jako když někdo griluje. Kdyby to bylo v mých silách jal bych se do pronásledování a pokusil se maníka zastavit, s vozíkem to byla ale idea naprosto neproveditelná. Mojeho nápadu se však ujal řidič modrého transporteru a snažil se, bok po boku s červenou felicií, gestikulací řidiče zastavit. Ten ničeho nedbal a pokračoval ve své cestě…
Po cca 4 a půl kilometrech jsem milého stíhače dojel, stál v odstavném pruhu a z pod auta mu šlehaly plameny. Marně se je snažil umlátit oranžovou bezpečnostní vestičkou. Zastavil jsem tedy před ním a vydal jsem se pomoci. Při pohledu na plameny které se neuvěřitelnou rychlostí zvětšovaly a vědouce, že nemám hasící přístroj jsem usoudil, že nemám jak pomoct. Navíc na místě zastavila další tři řidiči kteří hasičáky už měli. Z jejich výrazů, ale bylo patrné, že ani tak nebudou moct pomoci…
Zavolal jsem na linku 112 a nahlásil požár osobního auta na 2,5km dálnice na Prostějov. Navíc jsem se zastavil na benzínce které ja na 5,5km dálnice a zeptal jsem se jestli nemají velkej hasičák. Bohužel neměli…
Podle zpráv na internetu jsem zjistil, že hasiči hasili požár od 15:18 do 16:18 a byla na pár chvil zcela zastaven provoz na Prostějov. Ponaučení? Když něco přejedu, zastavím a zjistím co se stalo. Auto totiž hoří kurva rychle a tím, že svoje auto podpálím na dálnici neohrozím jenom sebe, ale další účastníky provozu. Navíc tím, že na hodinu uzavřu dálnici naštvu sakra moc lidí. Kór v pátek odpoledne…
Podobné články:
- V únoru může lézt do řeky jenom blázen =) Minulou sobotu (tedy přesněji 14. února) se v Břeclavi v...
- Proč? Úvaha na téma proč… =) Na úvod, jedna otázka bokem. Proč neumím vymýšlet vhodné nadpisy?...
Otázka pro všechny řidiče… Zkusili jste se někdy zamyslet co by ste dělali v takovémhle případě? Tedy pokud by vám za jízdy začalo hořet auto?